V sobotní podvečer jsme se sešli v prostorách naší ambasády, kde nás již tradičně navštívil Mikuláš v doprovodu čerta a anděla. Při této příležitosti jsme se mohli oficiálně rozloučit s panem velvyslancem a předat mu drobný dárek na památku. Nesmělo chybět zpívání koled, které si přichystaly naše školní děti společně se svými učitelkami.

Poté už nastalo samotné předávání mikulášské nadílky. Jak už to při této tradici bývá, děti přednesly Mikuláši písničku, říkanku či básničku, za kterou si vysloužily balíček dobrot. Nedílnou součástí byla tombola, ve které získali dárky také dospělí. A samozřejmě bylo připraveno i předvánoční pohoštění v podobě salátu, řízků a vánočního cukroví.

Vánoční posezení -
Po druhém svátku vánočním jsme se sešli, abychom si zpříjemnili poslední dny letošního roku a popřáli si krásný a laskavý ten následující. Krásný rok 2020 i všem těm, kteří nemohli přijít! Těšíme se na mnoho dalších milých setkání v příštím roce.

17. listopad – Den boje za svobodu

Přesto, že nežijeme v České republice, nezapomínáme na významné dny a státní svátky. V sobotu 16. listopadu jsme si připomněli 30. výročí Sametové revoluce a pád totalitního režimu. Naše milé stážistky si pro nás připravily ukázky z každodenního života v socialismu a tím navodily dobovou atmosféru. Mohli jsme vidět, jak asi probíhaly volby, jak dlouhé mohlo být čekání v pořadnících, jak drsný mohl být výslech státní bezpečností a jak dlouhé byly fronty na nedostatkové zboží. U příkladu podpultového zboží nás pobavil úlisný prodavač s paní náměstkovou, která si přišla pro pomeranče, které pro normální smrtelníky nebyly k dispozici. A když jsme zaslechli “Když se podaří, co se dařit má....”, bylo nám jasné, že začíná SPARTAKIÁDA. Tu jsme si všichni řádně užili. Po úvodu do doby normalizace se děti rozeběhly na stanoviště s úkoly. Složili jsme si puzzle dobových aut, zahráli si kimovku s nedostatkovým zbožím a naučili jsme se pár slovenských slovíček. Ale zlatým hřebem byla překážková dráha, která simulovala útěk přes hranice. Na tomto stanovišti se vyřádily nejen děti, ale i jejich rodiče. Děti po dobu oslavy sbíraly klíče za splněné úkoly, kterými jsme na konci symbolicky zazvonili.

V předvečer svatého Martina proběhlo tradiční setkání krajanů, kteří si mohli pochutnat na vypečené huse či kachně se zelím a knedlíkem. I když k nám do Athén Martin na bílém koni nejezdí, my si tu tradiční českou atmosféru navodit umíme. Výborná kuchyně v restauraci Bohemia, kde se sešlo několik desítek krajanů i jejich řeckých přátel, k tomu každým rokem napomáhá. A pivo teklo proudem, domácí slivovice nás pořádně zahřála, a tak jsme si společně užili tento slovansky svátek.
A zase za rok!

V sobotu se u nás ve škole děly věci. Děti popustily uzdu své fantazie a vrhly se do práce na příběhu o strašidláckém strašidýlku Černoočkovi. Proměna na malé spisovatele a ilustrátory nás bavila. Athénští školáci si vybrali téma: Jak byla Eliška nemocná. A pak už to jen svištělo. „Když kýchne, bude měnit barvy.“ „Fany jí bude vařit pampeliškovou polévku.“ „Nakazila se ve škole od písmenka E.“ „A svět se přebarví na modro.“ „To kouzlo má od čarodějnice, co se jmenovala Deset.“ Děti hýřily nápady a Lenka skoro nestíhala zapisovat. Jak si s jejich nápady poradí a co přesně se v našem příběhu stane, si budete moct přečíst v lednovém čísle časopisu Krajánek (www.krajanekvesvete.cz) spolu s osobitými obrázky, které při tvoření vznikly. Všechny děti budou samozřejmě zmíněny jako spoluautoři!

My a nepochybně i děti jsme se celé prázdniny těšili, až budeme moci pokračovat ve výuce českého jazyka. Avšak vrhnout se na učení bez pořádného přivítání by nebyl správný začátek. Proto jsme se první říjnovou sobotu sešli na slavnostním zahájení již osmého roku výuky v našem spolku. Při této příležitosti byly také čtyři paní učitelky pasovány na titul “super úča”. Pomohly nám přitom děti i paní konzulka Danešová. Poté jsme se vrátili v čase do roku 863, kde Cyril s Metodějem povyprávěli dětem něco o svém životě, působení na Velké Moravě nebo také o písmu, které vymysleli. Všichni napjatě poslouchali, jak to s nimi dopadne. Na čtyřech stanovištích si malí studenti mohli vyzkoušet, jak se píše hlaholicí, zjistit jaká slova pocházející z řečtiny se běžně v českém jazyce používají a nechyběl ani vědomostní kvíz, který otestoval, co si o Cyrilu a Metodějovi zapamatovali. Za splněné úkoly byly děti samozřejmě náležitě odměněny.

Kdo chtěl navštívit celou Evropu na jednom místě, nemohl chybět na Evropském dni jazyků.
Naši krásnou malou zemi reprezentovalo již tradičně Velvyslanectví ČR v Athénách. Krátké představení klasické české pohádky Otesánek pak bylo v režii našeho krajanského spolku. Přípravy nás opravdu bavily a byli jsme napjatí, jak nás obecenstvo přijme. Letošní oslava byla totiž pojata v úplně novém duchu a naše divadelní vsuvka byla jediným takovým představením celého dne. Setkali jsme se ale s velmi pozitivní odezvou již před vystoupením samým. Kulisy, kroj, zvonec... „Co se to bude dít?“ divili se mnozí a zvědavě okukovali český tým připravený k akci. Když jsme se objevili na pódiu s obrovskou kulisou Otesánka, všichni okamžitě zpozorněli. Naše barevná a zábavná produkce přilákala i celou řadu diváků. Celá přítomná Evropa napjatě očekávala, jak to s Otesánkem, pasáčkem, sedlákem, děvečkou, tátou i mámou nakonec dopadne. Jak už to v pohádkách bývá, nakonec všechno dopadlo dobře a všichni si oddechli. Zato na nás se hned po vystoupení seběhla kupa nedočkavých fotografů, které zaujaly naše krásně malované kulisy. Dočkali jsme se velmi pozitivních reakcí a odnesli jsme si příjemný pocit z podařeného díla.
A zazvonil zvonec a pohádky je konec!

Jak završit dobíhající školní rok oslav 100. výročí republiky? No přece připomínkou toho nejdůležitějšího, co dala Československá republika světu! Naši žáci si spolu se svými učiteli připravili pro rodiče, prarodiče, sourozence a všechny přátele představení těch největších vynálezů a osobností, které proslavily zlaté české ručičky v zahraničí.
Během programu jsme se dozvěděli, co symbolizuje okřídlený šíp v kruhu automobilové značky Škoda, jak to vypadalo v meziválečné reklamě na kvalitní kožené boty firmy Baťa, jaké české sladkosti děti rády jedí dnes, co všechno zaběhnul Emil Zátopek, či jak prožil dětství slavný vynálezce kontaktních čoček, Otto Wichterle. Byli jste dost pozorní a ve scénce o vynálezech napočítali 12 původně českých vynálezů?!
Závěrečnou besídkou se s námi rozloučila i stážistka Lucka, na kterou navážou v příštím školním roce další dva praktikanti z řad studentů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.
Přejeme vám krásné léto a budeme se na vás těšit zase v novém školním roce!

Rok se s rokem sešel a opět nastal čas připomenout si svátek všech dětí.
Po stopách českých cestovatelů jsme se tentokrát vydali poznávat život a přírodu celého světa. Jednou nás zastihla noc u jezera krokodýlů, v Antarktidě jsme skákali po tajících ledovcích, poté jsme cestovali vlakem a v mokřinách Amazonie dokonce po chůdách. Občas se rozbilo auto a bylo třeba opravit mu kolo. A protože cestování po celém světě je náročné a doma by nás po té době už ani nepoznali, patřilo k úkolům i namalovat obrázek svého parťáka. A co se ztrácí během cestování nejčastěji? Známe to, jsou to klíče a peníze. Nám se ztratili v písku afrických pyramid.
Všichni malí i velcí cestovatelé nakonec získali všech deset cestovatelských známek a odnesli si nejenom zážitky, ale i sladké odměny. Někteří se dokonce během putování proměnili ve zvířata.
A co by to bylo za cestování, kdyby nebylo k dispozici dostatek jídla a pití a … suvenýrů v podobě závěrečné tomboly

V neděli 12.5. jsme si udělali procházku po Place a podívali jsme se k několika památkám, které sice nepatří mezi ty nejznámější, ale zato sehrály významnou roli v historii Athén. Navštívili jsme starověký Lisykratův pomník ze 4.stol.př.n.l. a několik byzantských kostelů z 11. až 13.století v centru města (Kapnikarea, Malá Metropole, Sv. Kateřina Plaka, Sv. Nikolaos Rakgava a malý kostelík Proměnění Páně/Metamorphosis Sotiros). Zvenčí jsme si prohlédli nejstarší budovu athénské univerzity na svazích Akropole, jejíž základy vznikly ještě před 18.století a která byla ve třicátých letech 19.století přestavěna pro potřeby vysokoškolské výuky. Nakonec jsme poseděli v jedné z tradičních kaváren na Place.

Když je venku „pod psa“, je ideální čas zajít si do kina. Kdo se v pátek 12. 4. večer vydal k nám do multifunkčních prostor na Agios Dimitrios, nenašel sice stánek s popcornem a polstrované židle, zato jej hned po příchodu nalákala vůně českého piva a domácích dobrot, které se podávaly k filmu Jana Svěráka Tmavomodrý svět.
Promítání filmu bylo poděkováním městské části Agios Dimitrios za poskytování prostor pro fungování našeho spolku. Každý rok naše řecké podporovatele seznamujeme s českými zvyky, tradicemi a kulturou, ke které neodmyslitelně patří také pivo a česká kuchyně, ze které pravidelně připravujeme pestrou ochutnávku. Letos to byly masové rolády a voňavé bramboráky, se sladkou tečkou na závěr v podobě nadýchaných koláčů s tvarohem a povidly.

Co všechno dokáže jedna věta v dopise, jsme měli možnost vidět v pátek 5. 4. v dokumentu věnovaném středočeské obci Lidice. Jediným tichým svědkem této tragédie se stala hrušeň, co zůstává stát na místě původní obce. Obce, která byla vyhlazena během druhé světové války pro výstrahu všem, kteří by se chtěli bránit německé okupaci.
Dobová média šířila zprávu o této události po celém světě a lidé na památku obětí jménem Lidice pojmenovávali nejen nové obce, ale i své narozené děti. Lidice však nebyly jedinou obcí s tímto osudem, stejné neštěstí potkalo také řecké Distomo nebo Kommeno.
Po promítnutí filmu v prostorách New York College Athens jsme měli možnost diskutovat obsah dokumentu a provedení s režisérem Kostasem Follasem a společně jsme si připomněli důležitou událost dějin českého národa.

Se vznikem internetu se změnil svět. Nastala velká informační revoluce, ve které se proměnil i způsob dorozumívání mezi lidmi. A právě vývoj ve způsobu získávání informací byl tématem naší sobotní knižní bojovky.
Na začátku bylo třeba říct několik slov o významu a vzniku Noci s Andersenem, se kterou se pojilo naše společné odpoledne. Následně byly dětem představeny různé knihy z krajanské knihovny, literární žánry a důležitost ilustrací v knihách.
Tu největší část však tvořila knižní bojovka, v níž se skupinky dětí snažily získat za každý z 12 úkolů jeden obrázek. Bylo to „dvanáctero“ pravidel, jak se nechovat ke knihám. Plakát nakreslil Josef Lada na přání svého přítele Jiřího Mahena. Ten byl u zrodu městské knihovny v Brně a všiml si, že knihy mají v domácnostech hned několik využití, např. podložka pod skříň, květináč či talíř, hračka pro psa apod., bylo proto nutné čtenáře vychovat a udržet tak knihy v dobrém stavu pro další čtenáře.
Odměna putovala k těm, kdo správně odpověděli, že středověký papír se nazýval pergamen, že k rozšíření knih přispěl vynález knihtisku, či že nejstarším písmem na světě je čínské písmo. Kdo se probojoval až na konec, mohl si vyrobit svou vlastní knížku..

Kdo v sobotu 2.3. zavítal do spolkových prostor, stal se svědkem setkání hned několika pozoruhodných osobností. Byl totiž karneval, a při něm se potkávají bytosti přirozené i nadpřirozené a stávají se i neskutečně skutečné věci. Krve by se v člověku nedořezal, když se objevila upírka. Naštěstí byl poblíž rytíř a nechyběla ani policie, aby dohlížela na pořádek.
Do společného programu se zapojili také rodiče, kteří byli v mnoha případech k nepoznání. Nejedno dítko tak najednou nevědělo, čí že to mamince sedí na klíně. Jen si zkuste se zavázanýma očima poznat tu svou. Když se dostanete do úzkých, je třeba zapojit i čich!
Snad to způsobila kouzelná Mary Poppins, nebo očarované karnevalové menu. Ochutnali jste například poctivé domácí trubičky či tvarohové šátečky?
Až si prohlédnete fotografie, dozvíte se, že za to všechno mohla obyčejná divotvorná souhra náhod!

V neděli 13.1. proběhlo setkání při příležitosti tradičního krájení novoročního koláče, tzv. vasilopity. Sešla se rozmanitá společnost Čechů, Slováků, Řeků, a také Čechořeků, kteří se sdružují v Českém krajanském spolku v Athénách a ve facebookové skupině Čechoslováci v Grécku. Podpořit nás přišli i zástupci českého a slovenského velvyslanectví a i starostka městské části Agios Dimitrios, která je dlouholetým podporovatelem našeho krajanského spolku. Na šest desítek lidí si pochutnalo na výborném menu, které pro nás připravili v Bock Beer. Jako zvuková kulisa nechyběly ani československé hity od těch dávnějších až po současné. A po chvilce napětí se k minci z novoročního koláče prokousal šťastný výherce! Blahopřejeme!